Nový článek
Nový článek
Kategorie

Most do noci

Most

 



Do těchto nocí vstoupil pomatený ze dne -

kdy je svět jasný a vše dává smysl -

a sedl si na kraj mostu jako dítě beze strachu

a hleděl na světélkující řeku

a barevné pohyby ryb

a šedobílé kameny povalující se v toku

a vítal malebnou hudbu pleskající vody o beton.



Rukama šmátral po ozdobě světa

a hrnčířským uměním tvaroval dokonalost,

kouřil z dýmky nekonečného spalování

kouř foukal zrzavé dívce do tváře.

Stal se pomatencem představ noci

a bylo mu zatraceně dobře.



Měsíc kroužil po nebi jako tanečník z dob minulých.

Slyšel pulzování srdce matky země, jako kdyby na něm seděl.

Řeka chrlila svou sílu na všechny strany,

ale neškodila. Chtěla se pouze dotknout.



Hvězdy padaly na zem

lidem se začala plnit stoletá přání

tento vesmírný vichr, který shodil těch pár nadějí

pomohl životu k životu

a rozradostnil nejeden mladičký květ.



Tak tam seděl dalších tisíc let

než se odebral na věčný spánek

s pomyšlením,

že svět je dobré a milující místo.

Zpět nahoru