Nový článek
Nový článek
Kategorie

Pes s papírama (3. díl)

Další díl seriálu o chovu psů se bude zabývat tím, k čemu je v běžném soužití psa a jeho pána průkaz průvodu dobrý. Stále je totiž na světě hodně lidí, kteří tvrdí, že PP nepotřebují, zdá se tedy, že zatím neodhalili všechny jeho funkce.

Pes s papírama (3. díl)

První a pravděpodobně nejzásadnější přínos dokumentu, kterému se říká psí rodokmen, je při pořizování štěněte. Je naprosto běžné, že když si kupujete například něco do domácnosti nebo věc pro své potěšení, věnujete výběru takového předmětu často hromadu času a uděláte všechno pro to, abyste vybrali dobře, přesně podle svých požadavků a potřeb. Tak, jako můžou technické specifikace, parametry, a také zkušenosti uživatelů daného výrobku pomoci ve vašem rozhodování, tak může standard, znalost předků a zkušenosti chovatelů a majitelů stejné rasy pomoci ve výběru toho správného společníka právě pro vás. Psí plemena jsou dlouhodobě šlechtěna pro určité vlastnosti, zdaleka se neliší jen velikostí a barvou a délkou srsti. Jiného psa bude potřebovat mladý sportovně založený člověk, jiného lovec či myslivec, jiného starší manželský pár na odpočinku a jiného rodina s velkým domem a zahradou, který je třeba ohlídat, nebo majitel stáda ovcí. Pracovní a povahové vlastnosti jsou dědičné a není nic lepšího, než kontaktovat chovatele a všechna svoje přání s ním konzultovat, zda dané plemeno a konkrétní linie, kterou chovatel produkuje, tato přání mohou splnit. Zkušení sami mohou posoudit předky a další příbuzné svého potenciálního parťáka, zda nesou žádoucí znaky a vlastnosti.

Průkaz původu opravňuje majitele psa, což široká veřejnost přinejmenším tuší, účastnit se psích výstav. Také k některým zkouškám je potřeba, aby pes byl čistokrevný a aby jeho čistokrevnost byla doložena. Co už ale není tak známé, že neexistuje žádná povinnost, která by majitele psa s PP k tomuto zavazovala. A je to zároveň jeden z nejrozšířenějších psích mýtů a oblíbený argument pro koupi bezpapíráka od množitelů, tedy lidí, kteří nepostupují v chovu psů podle schválených pravidel.

Lidé si psy pořizují, ale občas se také stane, že se člověk o svého psa už nemůže postarat a je potřeba ho přenechat někomu jinému. Majitel psa s PP, který se dostal do takových potíží, že musí najít svému svěřenci nový domov, má mnoho možností, jak si to usnadnit. Především může (a měl by) kontaktovat chovatele, který má s největší pravděpodobností kontakty na potenciální zájemce. Chovateli se občas ozve někdo, že by rád měl jeho odchov a klidně odrostlý, u dobrých chovatelů se na štěňata stojí fronty. Někteří jsou za to i rádi, když nemusí řešit loužičkové období a dostanou do ruky pejska ve věku, kdy je třeba vhodné začít s pracovním výcvikem, nebo se ani nechtějí zabývat štěněcí výchovou. Jiní oželí možnost zasáhnout do rané výchovy, jen aby měli své vysněné plemeno z linie, kterou si vyhlídli. Další čekají na to, až bude mít pes stálý chrup a až vyroste do dospělé velikosti, protože si chtějí pořídit psa pro další chov a potřebují, aby už při koupi bylo možné posoudit, zda může být chovný. Dále se dá inzerovat na stránkách chovatelského klubu, kam také chodí mnoho zájemců o psy dané rasy. Pochlubit se vynikajícími rodiči (jiní psi by se v dobrém chovu používat neměli) také zvyšuje šance na dobré umístnění.

Psi bez PP nemají žádnou z těchto možností. Není možné dohledat jejich předky a jiné příbuzné, nikdo není schopen odhalit vlohy a vlastnosti, které bude pes v dospělosti mít, často ze psa bez PP vyroste něco, co se jen vzdáleně podobá inzerovanému plemeni. To, že nemůže na výstavy, je oproti tomu jen malá, takřka nepatrná vada, protože ke kvalitnímu životu pes žádné výstavy nepotřebuje. A nakonec je to složitá situace v případě nemožnosti se o psa dále postarat z důvodů například zdravotních (pána, nikoli psa), z důvodů rodinných (někdo, třeba nový přítel, prostě psy nesnese, nebo naopak pes nesnese „konkurenci“ v podobě novorozeného dítěte), nebo z důvodů pracovních, málo platné, vydělávat peníze je třeba, pracovních příležitostí není nekonečně mnoho a například pracovní doba nebo odvelení zaměstnance do vzdálené destinace může být také důvodem, proč nelze mít nadále psa. Takový pes, který nemá identitu, nemá moc šancí najít dobrého majitele jindy, než když je to malé roztomilé štěňátko. V psích útulcích se vyskytují především psi bez PP, těch s PP je tam minimum. Ne, že by se tam nemohli dostat, ale většinou v něm dlouho nepobydou z důvodů, které jsme zmínili o kousek výš.

Zkrátka PP není zbytečný cár papíru, jde v něm mnohé vyčíst a je to psův rodný list, občanský průkaz a pracovní knížka v jednom, mnohé umožňuje a usnadňuje, k ničemu nezavazuje.

Zpět nahoru