Nový článek
Nový článek
Kategorie

KSČM si pod sebou řeže větev. Hurá!

Vypadá to, že se (s notným zpožděním ale přece) blíží doba, kdy se KSČM stane na české politické mapě nepodstatnou a marginální silou. Nemůže za to jen vymírání jejích členů a skalních voličů.

Přes 20 let se KSČM snaží přesvědčit veřejnost o tom, že se svou předchůdkyní KSČ nemá příliš společného. Že je legitimním politickým subjektem, ne zločineckou organizací, že neusiluje o změnu státního režimu prostřednictvím revoluce, že nehodlá rušit soukromé vlastnictví… Zkrátka, že nabízí seriózní a moderní levicovou politiku.

Nutno přiznat, že se to komunistům v posledních letech bohužel úspěšně dařilo. Ve volbách do Poslanecké Sněmovny v roce 2013 skončili dokonce na třetím místě s téměř patnáctiprocentním ziskem. KSČM ale v distancování se od minulého režimu zůstala ani ne ve třetině cesty. To, že stranu vede už téměř 10 let bývalý člen rozvědky StB Vojtěch Filip, je přitom jeden z těch menších problémů.

Údiv a zděšení svými výroky už dlouho vyvolává poslankyně Marta Semelová. Ta otevřeně sympatizuje s Klementem Gottwaldem, schvaluje invazy vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v srpnu 1968 nebo tvrdí, že nedokáže posoudit rozdíl mezi životem v Jižní a Severní Koreji.

V posledních dnech se zase při sporu Miroslava Kalouska s mandátovým a imunitním výborem PS veřejně rozneslo, že poslanec KSČM Zdeněk Ondráček se jako příslušník VB podílel na násilném potlačování protirežimních demonstrací.

Při dotažené snaze (byť pokrytecké a falešné) působit jako moderní levice by se takových lidí strana zbavila, nebo by je předsednictvo aspoň vyzvalo k rezignaci na poslanecký mandát, k odchodu ze strany apod. Ne z přesvědčení, ale z pragmatické potřeby neodhánět od sebe vlastní voliče.

Nic takového se v KSČM neděje. V případě Semelové občas po nějakém z jejích blábolů zazní od některého jejího spolustraníka nesmělý nesouhlasný názor (ovšem hned s dovětkem ve smyslu, že paní poslankyně přece může říct svůj pohled na věc), nic víc.

Komunistická strana si tímto přístupem pořádně nasr*la do bot. Jejím průměrným voličem totiž už dnes není bývalý člen Lidových milicí nebo někdejší předseda závodní organizace KSČ, který by se názorově ztotožňoval se Semelovou a pro kterého by muži jako Ondráček byli hrdinové.

Většina voličů KSČM má pochopitelně silně levicové, nikoliv ale extrémní, názory a postoje. Podporují silnou roly státu, vystoupení z NATO nebo mimořádné zdanění bohatých. Ale rozhodně nesouhlasí z invazí v srpnu ’68, nejsou obdivovatelé Klementa Gottwalda a co je hlavní, nejsou ochotni se ztotožnit se stranou, jejíž členové podobné názory na veřejnosti projevují.

Občané České Republiky možná jednou budou Semelové a podobným úkazům vděční. Díky nim totiž KSČM zbydou pouze pomatení příznivci s extrémními názory, právě z řad bývalých milicionářů apod. A těch naštěstí moc není. Vypadá to tedy, že už brzy nastane chvíle, kdy KSČM přestane být relevantním politickým hráčem a zmizí z obou komor Parlamentu. Konečně…

Zpět nahoru