Nový článek
Nový článek
Kategorie

Lžou a zase lžou

Ve středu se při jednání senátního školského výboru ronily slzičky.

Lžou a zase lžou

A plakala chudák prozatím ještě ministryně školství Valachová. Protože se tam posuzoval návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, na kterém si chuděrka dala tak záležet, a oni ji za něj tak ošklivě sepsuli (http://www.denik.cz/z_domova/lzete-a-zase-lzete-pronesla-valachova-a-pak-se-rozplakala-20170524.html?_fid=3frh#anketa)!!!

„Lžete a zase lžete,“ zoufala si paní Valachová, když se tam pustili do její „profesní podpory učitelů, kterou si tito zaslouží“. Protože toho pro učitele udělala tolik… a oni na jejím díle nenechali nit suchou.

Vždyť kolik prý jenom vyjednala pro učitele na příští dva roky peněz! Dokonce několik miliard! Kolik se prý jen dá učitelům peněz na příplatcích, ba i všechny absolvované kurzy z minulosti budou učitelům uznány, což prý záleží na nich, atestační řízení prý bude vcelku levné,…

Jenže její kritici prý lžou a lžou. Třeba už jenom v tom, že paní Valachová z ministerstva odchází a své sliby tak nebude moci zaručit. Že učitelé už mají tolik neblahých zkušeností, že už ničemu nevěří. Že v navrhovaném zákoně převažují negativa nad pozitivy. Že kvůli trpkému zklamání odcházející učitele nemá na rozdíl od jiných profesí kdo nahradit, ani cizinci ne. Že poroste administrativa, že ze stovek ohlasů z terénu na počiny paní ministryně není ani jeden kladný. Že to prostě jde s českým školstvím od deseti k pěti, ne-li přímo do p… do pekel.

Paní Valachová přiznala, že ji to zaskočilo. Protože tohle zřejmě nečekala. Když jí tam všichni přítomní členové výboru vyjádřili ocenění za „její obrovské nasazení, vůli a snahu zlepšit postavení učitelů“. Když ji měli za možná jediného polistopadového ministra školství, který vyždímal z ministerstva financí „reálné peníze pro učitele“. Což jim ovšem bylo málo.

A zatímco to oněm politikům bylo málo, u učitelů je tomu naopak. Ti toho naopak už mají dost.

Protože ono nejde jenom o peníze. Zejména když bylo navíc před pár dny přiznáno, že paní Valachová nakonec dostane třeba na vysoké školy namísto těch jí slibovaných 4,5 miliardy jen sto milionů (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/mf-ve-svem-navrhu-rozpoctu-nepocita-s-penezi-navic-pro-vs/1488818).

Jde i o to, že obrovské nasazení a vůle politika nejsou k ničemu, jsou-li mrhány na vymýšlení zrůdností. Že ždímání peněz z deficitního státního rozpočtu lze jen stěží považovat za chvályhodné. A že mnohé z toho, co zaznívá (nejen) v posledních dnech, je vlastně pořádný paradox, který nemůže lidi ze školství zbavit zmiňovaného zklamání z trpkých zkušeností. Třeba to, že „vyjednala pro učitele na příští dva roky více peněz“, ale… „pokud z postu ministryně odejde, nikdo to nedotáhne do konce, protože se v tom nikdo nevyzná“. A lze snad věřit takovému „účetnictví“? Sotva… Zejména když by i bez demise paní Valachová na podzim po volbách skončila a pak by nejspíše musel převzít odpovědnost za její sliby někdo jiný, „nic nechápající“.

A tak jsem vlastně zlomyslně rád, že si paní Valachová alespoň jednou „poplakala“. Protože učitelé budou z výsledků jejího počínání plakat daleko častěji a mnohem déle. Na což si klidně i vsadím.

Zpět nahoru