Nový článek
Nový článek
Kategorie

Mladí, staří aneb souboj generací

Zamyšlení se nad chováním a vystupováním mladé i staré generace, zejména k sobě navzájem.

Úvodem mého článku bych chtěl zdůraznit, co nás vždycky starší generace učila. Popros, poděkuj, chovej se slušně... To jsou asi tři základní fráze, které každý z nás jistě slyšel. Ale umí i tato generace tyhle fráze užívat v reálném životě? Chovají se ke svému okolí tak, jak sami učili?

Každý z nás jistě zažil situaci, když se  tato starší generace vrhá v obchodech po zboží, a prakticky bezohledně vráží do všeho kolem sebe, a navíc se tváří strašně uraženě a ublíženě, že jim nikdo neuvolnil cestu. Moje otázka tedy zní, skutečně musí lidé snášet modráky na holeních a nejen tam, kvůli slevě o 2 koruny? Abych byl spravedlivý, musím uvést, že chování některých dospívajících a mladých lidí je v obchodě, a nejen zde, skutečně otřesné, a někdy by si zasloužili pár facek, podobně, jako výše uvedení, nemám-liž pravdu?

Posuneme se dál, a to do souprav vlakových či do dopravního podniku. Já sám jsem dříve pouštěl starší lidi sednout, několikrát jsem však dostal doslova nadáno za to, že ta která dotyčná osoba není tak stará, aby musela sedět. Ptám se tedy drahý čtenáři, zda je to v pořádku či nikoli. Tak jako i karty mají rub a líc, i zde se sluší podotknout, že spousta mladých je absolutně bezohledných. Ať už hlasitou muzikou či hlasitým hovorem, který skutečně obtěžuje cestující kolem sebe. Přidám i vlastní zkušenost, jel jsem autobusem se svoji přítelkyní, a nastoupil dědeček, věk kolem 75 a vypadal vitálně. Měl s sebou vycházkové hole, nikoli berle! My jsme spokojeně seděli, a tento muž zaklepal holí o podlahu se slovy "Mladá hop". Cožpak jsme cvičení psi, abychom uposlechli takovýchto rozkazů? Zde narážíme na slůvko z úvodu této úvahy, popros. Kdyby jednoduše řekl "Bolí mě nohy, rád bych si sedl", bez řečí vstaneme a místo uvolníme...

Pokračuji dále a dostávám se k možná ožehavému tématu oslovování. Chápu, že lidem po padesátce dělá značný problém říci dvacetiletému prosím vás, místo prosím tě... A zde opět vyvstává otázka, proč by měl být mladý člověk brán jako něco méněcenného, oproti starší generaci. Možná teď budu brán za mladého hulváta, co je namyšlený a neohleduplný, ale koneckonců, čtený článek musí být i mírně provokativní, no ne?

Sami si udělejte obrázek o tom, jak tyto dvě generace žijí vedle sebe. Sami si udělejte obrázek o tom, jak by se jedna a druhá generace měla chovat, ale co je hlavní? Vzájemné respektování se a slušné chování bez ohledu na to, zda mi je dvacet, padesát nebo sto!

 

Zpět nahoru